Jak porozumět svojí pokožce
Atopická dermatitida - co byste o ní měli vědět
Atopická dermatitida neboli atopický ekzém je chronické, recidivující a těžko zvladatelné onemocnění s obdobími zlepšení a zhoršení.
Jak porozumět svojí pokožce
Atopická dermatitida neboli atopický ekzém je chronické, recidivující a těžko zvladatelné onemocnění s obdobími zlepšení a zhoršení.
Je to nejčastější kožní onemocnění u dětí. Prevalence, tedy hustota jeho výskytu v populaci, roste. Za posledních 20 let stoupl počet pacientů s atopickým ekzémem až trojnásobně.
Atopická dermatitida dnes postihuje 3 – 10 % lidí. Dlouhodobě snižuje kvalitu života a má vliv na život celé rodiny.
Všechny naše články o atopii najdete v sekci věnované suché až atopické pokožce.
Atopická dermatitida je svrbivé, chronické, recidivující, zánětlivé kožní onemocnění na atopickém podkladě.
Patří do skupiny geneticky podmíněných (dědičných) atopických onemocnění, spolu s alergickým astmatem, sennou rýmou, alergickou rinokonjuktivitidou a celiakií.
Vrozená predispozice k tomuto onemocnění (dědičnost ekzému) se nedá odstranit ani změnit léčbou. Můžeme se ale snažit kontrolovat projevy a udržovat je v klidové fázi bez aktivních zánětlivých ložisek.
Atopickou dermatitidu způsobuje porušená kožní bariéra a dysregulace (porucha lipidů v mezibuňěčných spojích) vzájemně propojených imunitních mechanismů v kůži, následkem čehož vzniká zánětlivá reakce. Směrem ven uniká voda, což způsobuje dehydrataci kůže a suchost, směrem dovnitř pronikají alergeny z okolí, a tak vzniká zánětlivé ložisko. Častá je kolonizace ekzémových ložisek bakterií Staphylococcus aureus, tedy zlatým stafylokokem.
Spouštěči zánětlivého procesu při atopické dermatitidě jsou alergeny – látky ze vnějšího okolí nebo z vnitřního prostředí, které u zdravého člověka nezpůsobují žádné těžkosti. U atopika však mohou vyvolat nepřiměřenou alergickou odpověď – zánět.
Atopická dermatitida se nejčastěji projevuje vysokou suchostí kůže a také jejím svrběním, často bez zjevné příčiny. Běžné jsou také otok a začervenání a tvorba zánětlivá ložisek, jako jsou strupy a mokvání. Projevy atopie můžou postupně slábnout a dokonce i úplně zmizet a po určité době se znovu objevit.
Mezi nejčastější provokační faktory při atopické dermatitidě patří některé druhy potravin, roztoči, trávy, detergenty, ale i psychika či stres.
Kojenecký
Dětský
Dospělý
Pokud máte v rodině atopickou predispozici, připravujte se už v průběhu těhotenství. Vynechejte ze svojí stravy potraviny s potenciálem alergizovat. Na druhé straně se ale vyhýbejte přísným dietám.
Atopie není překážkou v kojení, WHO ho doporučuje až do 2 let věku dítěte. I v průběhu kojení se vyhněte alergenům, protože přecházejí do mateřského mléka. Pokud používáte umělé mléčné formule, tak vybírejte ty hypoalergenní (HA).
Příkrmy doporučujeme zavádět po 6 měsících života dítěte. Dělejte to ale postupně a sledujte přitom reakci kůže.
Novinkou v přístupu je tzv. imunologické okno v 17.–26. týdnu života dítěte. V tomto čase se děťátku podává malé množství (jen na ochutnání) ze všech jídel, i z alergenů. Důležité je si při tom vést dietní deník, aby se vysledovala individuální přecitlivělost na potraviny.
Pro hodnocení závažnosti ekzému využívají dermatologové mezinárodně stanovenou škálu SCORAD. V potaz bere tyto faktory:
Zvláštním a velmi závažným tématem při atopické dermatitidě je svrbění. Je to vjemový signál kůže, kterým imunitní systém dává vědět, že se něco děje – rozbíhá se zánět, který může být i subklinický, to znamená bez viditelných zánětlivých ložisek.
Nespecifickými provokačními faktory jsou změny teploty a vlhkosti prostředí, zpocení, suchá kůže, nemožno opomenout psychický stres.
Svrbění vyvolává histamin, cytokiny a mnohé další molekuly pod vlivem specifických provokačních faktorů, jakými jsou pyly, prach, roztoči nebo potraviny.
Následkem nepříjemného, neutěšitelného svrbění je mrzutost, u dětí i pláč, nesoustředěnost, nedostatek odpočinku, přerušování spánku. To vše má velmi negativní vliv na kvalitu života nejen atopika, ale i jeho okolí.
Zánětlivá ložiska ekzému svrbí, po poškrábání ale dochází k dalšímu poškození kožní bariéry, což vede k výraznějšímu zánětu, v jehož důsledku je svrbění citelnější. Pro okamžitou úlevu od svrbění využijte protisvrbivý sprej, dlouhodobé řešení konzultujte s vaším dermatologem a ideálně i s imuno-alergologem.