Alergie na koření

Jak si spolu rozumí alergie, atopický ekzém a nejrůznější druhy koření? Může koření vyvolat alergickou reakci nebo zhoršení ekzému? Které koření je pro alergiky rizikovější? Co dělat, když se alergie na koření opravdu prokáže?

Koření má v kuchyni nezastupitelnou úlohu, dodává jídlu specifickou chuť a vůni. Navíc se mu přisuzují pozitivní účinky na lidský organismus. Různé druhy koření podporují trávení a uleví od nadýmání (kmín, majoránka, bobkový list, saturejka, jalovec, kopr, máta, tymián, fenykl, koriandr atd.). Dezinfekční a antibakteriální účinky má například česnek, křen, zázvor, hřebíček, skořice, oregano, pepř, chilli i kurkuma. Při alergiích a ekzému pomáhá koření s protizánětlivým účinkem – kurkuma, lékořice, zázvor, skořice.

Jenže pokud jste na některé druhy koření alergičtí, raději se jim obloukem vyhněte. Co totiž jednomu prospívá, to druhému škodí.

Jak poznám, že mám na koření alergii?

Alergická reakce na určité koření se může projevit různě. Projevy mohou být u slabší alergie nenápadné, u silné alergie je ale stoprocentně nepřehlédnete. Po kontaktu s konkrétním kořením se u vás mohou objevit otoky a svědění (rtů, jazyka, hrdla, ale třeba i víček a uší), kašel. Může dojít k zažívacím obtížím (zvracení, nadýmání, bolest žaludku, křeče v břiše, průjem). Kožní reakce se může objevit za pár minut, ale i na druhý den (vyrážka, otoky, červené skvrny na kůži, zhoršení atopického ekzému).

Alergická reakce se může objevit nejen po konzumaci alergenu, ale i po kontaktu s kůží (např. u skořice) či při vdechnutí (pepř). Je však potřeba rozlišit pouhé podráždění od skutečné alergie. Po vdechnutí pepře kýchá každý, ale pokud po snědení opepřeného pokrmu máte vyrážky, svědění nebo silné zažívací potíže, pak už máte na pepř opravdu alergii.

Velmi výjimečně může při alergické reakci nastat i záchvat dušnosti či anafylaktický šok. Tyto případy jsou však opravdu raritní. Byly popsány stavy anafylaxe především po pískavici, koriandru, kajenském pepři, kmínu, tymiánu a oreganu. Pokud už jste těžkou alergickou reakci zažili, je nezbytné to nahlásit svému lékaři, aby vás vybavil léky.

Které koření je pro alergiky rizikovější?

Rozdělit koření na rizikové a bezpečné je poněkud ošemetná záležitost. Stejně jako u kterékoliv jiné potraviny se může objevit alergická reakce vlastně na cokoliv. Obecně lze říct, že většina alergiků snáší všechny druhy koření dobře. Když už se přece jen alergie na koření projeví, bývá to na některé z těchto druhů:

česnek, cibule
pepř, chilli, mletá paprika
skořice, hřebíček, anýz, muškátový oříšek, nové koření
lékořice, fenykl, koriandr
pískavice řecké seno (směs kari, adžika, čubrica)
hořčičné semínko, kopr
zázvor, kurkuma
heřmánek
vanilka
ochucovadla se sójou (sójová omáčka, pasta miso), glutamanem, výtažky z ryb (asijské omáčky, worchester), s medem a s citronovou šťávou

Zkřížené alergie fungují i u koření

U pylových a potravinových alergiků se objevují zkřížené alergie, kdy imunitní systém reaguje na alergeny, které jsou si svým chemickým složením navzájem podobné. Je ale zcela zásadní zdůraznit, že člověk alergický na jeden alergen nemusí vždy automaticky reagovat i na druhý, podobný alergen. Není proto na místě z jídelníčku preventivně vyřadit všechny potraviny, které by vlivem zkřížené alergie mohly alergikovi vadit. Povědomí o zkřížených alergiích nám ale pomůže v situaci, kdy na určité koření máme přece jen podezření.

Lidé alergičtí na pyl břízy mají zvýšené riziko, že budou alergicky reagovat na kari, koriandr, fenykl a pepř. Alergici na pyl ambrózie mohou mít alergické projevy po požití medu a heřmánku. Pyl pelyňku může vyvolat zkříženou alergii na heřmánek, anýz, kari koření, koriandr, fenykl, pepř, kopr, anděliku, kmín, libeček, oregano a nové koření. Komu vadí celer, ten má zvýšené riziko alergie i na červenou papriku, koriandr, kopr, fenykl, anýz, kmín, bedrník, kerblík, libeček, majoránku a anděliku. Člověk alergický na olivy bývá častěji než ostatní alergický i na šafrán.

Kouzelná pilulka nebo injekce, která vás navždy zbaví alergie, bohužel neexistuje. Proto je velmi důležité znát své tělo a své alergie a podle toho nastavit jídelníček. Spousta alergiků ví, že malé množství alergenu bez problémů tolerují, potíže nastanou až při překročení tzv. prahové dávky. Myslete však na to, že konzumace alkoholu a kofeinu může v některých případech alergické projevy násobit a problém nastane i při nižší dávce alergenu než obvykle.

Při slabší alergii na koření není důvod nějak zásadně měnit své stravovací návyky. Stačí se prokázanému alergenu vyhýbat a při vaření ho nepoužívat. Pokud jdete na oběd či večeři do restaurace, svou alergii personálu sdělte.

Silná alergie na některé druhy koření vyžaduje dostatečnou dávku opatrnosti. Člověk, který po kontaktu s určitým kořením prodělal anafylaxi, by měl být od svého alergologa vybaven záchranným balíčkem. Ten většinou obsahuje adrenalin v autoinjektoru, kortikosteroid a antihistaminikum. Takový alergik by se pak měl vyhýbat i potravinám, kde je ve složení uveden neurčitý pojem „koření“. Bohužel předpisy EU zatím nevyžadují, aby výrobce musel povinně uvádět konkrétní druhy použitého koření na obalu. Pozor je třeba dávat i na složení kosmetických produktů, i v nich se totiž koření může objevit.