Atopie
Rozhovor s dermatologem na téma atopický ekzém
Dermatoložka MUDr. Táňa Lefnerová, působící v kožní ordinaci Aktis-Plus v Ostravě, nám odpověděla na otázky ohledně atopického ekzému.
Atopie
Dermatoložka MUDr. Táňa Lefnerová, působící v kožní ordinaci Aktis-Plus v Ostravě, nám odpověděla na otázky ohledně atopického ekzému.
Atopický ekzém je chronické nebo chronicky recidivující, neinfekční zánětlivé onemocnění kůže, výrazně svědivé, geneticky podmíněné, sdružující se často s jinými atopickými onemocněními. Provokující faktory jsou vícečetné, vnější a vnitřní, které vyvolávají alergické i nealergické reakce. Je nejčastější dermatózou dětského věku.
Vyskytuje se ve 3 rozdílných formách, které se liší obdobím vzniku a vzhledem kožních projevů, přičemž jednotlivá období mohou na sebe plynule navazovat, nebo může některé z nich chybět, u někoho se může atopický ekzém poprvé objevit až v dospělosti. V kojeneckém období jsou projevy lokalizovány symetricky na lících, případně na čele, odkud se mohou rozšířit na celou hlavu, krk, boltce. Postižení na těle je nepravidelné. Kůže v postižených místech zčervená, objeví se drobné pupínky a puchýřky, po jejich popraskání dochází k mokvání a po zaschnutí vznikají strupy žluté barvy. Projevy výrazně svědí. Po uklidnění akutní fáze je kůže suchá, jemně se olupuje, v záhybech mohou vznikat trhlinky. Dětská forma spadá do období předškolního a školního věku. Projevy se přesouvají do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí, hřbety rukou. Kůže je hrubší, drsná a svědí. Asi 75 % dětí se zhojí během prvních školních let, projevy se mohou znovu objevit v pubertě. Se zvyšujícím se věkem se závažnost a rozsah kožních změn většinou snižuje a přetrvávání ekzému v dospělosti je méně časté. Dospělá forma se vyskytuje ve stejných lokalitách jako dětská forma, více svědí, kůže je výrazně zhrublá a popraskaná. Ke zhoršování vede často psychický stres.
Pro průběh atopického ekzému je typické zhoršování v chladných podzimních a jarních měsících a zlepšování v létě. Kůže bývá suchá, má sníženou tvorbu mazu a potu, porušenou obrannou bariéru, její rohová vrstva není schopna zadržovat vodu, snadno v ní vznikají trhliny, s tím vším souvisí zvýšená citlivost kůže na mechanické a chemické dráždivé vlivy ve vnějším prostředí a též na suché a chladné prostředí.
V léčbě atopického ekzému je kromě medikamentózní léčby stejně důležitá i správná životospráva, přiměřené oblékání, nedráždivá strava, dostatek klidného spánku a samozřejmě správná péče o kůži. Kůže, jak jsem už řekla, je suchá, hrubá, jemně se může olupovat, je citlivější na podráždění a výrazněji svědí. Proto je velmi důležité ji důkladně promašťovat, a to i víckrát denně. V dnešní době je k dostání vhodná kosmetika určená speciálně na atopickou kůži v lékárně bez lékařského předpisu. Obecně je vhodná kosmetika bez parfémů, která kůži nepodráždí, nýbrž ji promastí, hydratuje a zmírní pocit svědění. Nepříznivě působí časté umývání mýdlem, nadměrné časté umývání horkou vodou, používání pěny do koupele.
Kromě výše uvedených věcí, které mohou vést k podráždění kůže a ke zhoršení projevů atopického ekzému, působí nepříznivě i pobyt v prašném prostředí, styk s pískem nebo hlínou a obecně práce, při nichž dochází k většímu znečištění kůže a následně i nutnosti intenzivně ji umýt, i za pomoci odmašťovacích prostředků. Oblečení by mělo být z bavlny, světlých barev, vícevrstvé, volné, není vhodná vlna, kožešiny, flanel, froté, všechny materiály, které mají vlas a umělá vlákna.
Zdravá kůže se zregeneruje sama po osprchování asi za hodinu. Při chorobných stavech nebo velmi suché kůži je její regenerační schopnost omezena a další styk s čisticími emulzemi, mýdlem, chlórovanou nebo i čistou vodou může vést k podráždění. Po vykoupání se v bazénu s upravovanou chlórovanou vodou bych doporučila se osprchovat vlažnou čistou vodou a následně na kůži nanést promašťující lokální externum, speciálně určené na atopickou kůži.
K potravinám, které mohou nejčastěji vyvolat nebo zhoršit projevy atopického ekzému, patří kravské mléko, vaječný bílek, citrusy, čokoláda, ořechy, kořeněné a konzervované potraviny, ryby, petržel, celer, hořčice, mák, skořice. Tyto potraviny je vhodné ze stravy vynechat nebo je aspoň výrazně omezit. Zejména v kojeneckém věku je hypoalergenní dieta neoddělitelnou součástí prevence a léčby, s přibývajícím věkem význam dietních opatření klesá.
Atopický ekzém je dědičně podmíněný, má-li jeden z rodičů atopickou anamnézu, je pravděpodobné postižení dětí na 60 %, při atopické zátěži obou rodičů se zvyšuje pravděpodobnost postižení dětí na 80 %, přičemž atopická anamnéza může některou generaci i přeskočit.
Genetickou predispozici nedokážeme ovlivnit, ale dodržováním správné životosprávy a pravidelnou péčí o kůži přípravky speciálně určenými na atopickou kůži, a to i v období bez akutních projevů, můžeme vzplanutí a zhoršování projevů atopického ekzému předcházet.