Očima mámy: Když má dítě alergii na bílkoviny kravského mléka

Hned na začátku je potřeba vysvětlit, že intolerance laktózy není alergie na bílkoviny kravského mléka. Intolerance (nesnášenlivost) laktózy se v naprosté většině případů týká dospělých, méně často i školních dětí. Někteří z nás prostě časem zjistí, že jim mléko přestává dělat dobře. S přibývajícím věkem nám totiž ubývá enzymů, které pomáhají mléčný cukr (laktózu) trávit. Naštěstí se v zakysaných mléčných výrobcích laktóza téměř nevyskytuje, a tak si na jogurtu nebo třeba tvarohu mohou pochutnat i ti, kdo by po hrnku obyčejného mléka trpěli bolením břicha.

Máte-li však malé dítě s ekzémem nebo třeba s neobvyklými zažívacími potížemi (zvracení, průjem, zácpa, výrazné koliky, hlen, případně i nitky krve ve stolici), může být na vině právě alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM). Na rozdíl od laktózy jsou bílkoviny kravského mléka ve všech mléčných výrobcích. Jsou také i v běžném kojeneckém mléku, a to i v mléku označeném zkratkou HA. Bílkoviny kravského mléka se nacházejí dokonce i v mateřském mléku. Stačí, když maminka kojence jí nebo pije mléčné výrobky.

I moje tři nejmladší děti mají ABKM. Hned po třetím měsíci života bylo zřejmé, že jejich ekzém se zhoršuje tehdy, když já jako kojící máma piju krabicové mléko, jím jogurty, sýry a láduju se tvarohovými buchtami. Smířila jsem se horko těžko s bezmléčnou dietou a s mlékem jsem se na dlouhou dobu rozloučila. Ale nestačilo mléčné výrobky jen omezit, bylo nutné je z mého jídelníčku striktně vyloučit. Vadila totiž i troška mléka do kávy.

Normálně se bez mléčných jídel docela obejdu, jenže znáte to – když je něco zakázané, máte na to o to větší chuť. A tak jsem velkým členům naší rodiny jako obvykle vařila krupicovou kaši, pudink, smažila jsem palačinky, pekla jsem tvarohové řezy a cheesecake. Ach, ty vůně linoucí se z kuchyně! Nesmět ani olíznout lžičku od krupičky bylo fakt kruté. Smutně jsem se dívala na nedojedené zbytky určené pro kočky. Jak já jsem těm chlupatým potvorám tehdy záviděla!

Studovala jsem obaly sušenek a všemožných dobrot a zjišťovala jsem, že mléko je ukryto snad všude.

Ve vánočce, ve sladkém pečivu, v některých druzích chleba a rohlíků, v knedlících, v čokoládě, v paprikových čipsech, ve slaných tyčinkách, v omáčkách, v kupované masové konzervě, v ochuceném mletém mase, v paštikách a všelijakých kupovaných pomazánkách a i ve většině margarínů. A když děti braly antibiotika na zánět průdušek, objížděla jsem lékárny a dlouho jsem pro ně sháněla probiotika bez mléčné složky.

Na svačinu si místo jogurtu dáváme kus ovoce nebo zeleniny s pečivem (v našem případě bezlepkovým, kvůli prokázané alergii na pšenici) a čistě rostlinným margarínem. Obědy se vymýšlejí nejsnadněji, tam se bez mléka obejdeme snadno. Postupem času jsme pak zařadili polévky nebo teplá jídla s masem i na večeři a nemléčné kaše jíme k snídani. 

Ukázalo se, že bez bílkovin kravského mléka dokážeme normálně fungovat. Je to jen o zvyku. Při vaření a pečení se dá mléko nahradit rostlinnými „mléky“. Ve větších supermarketech běžně seženete instantní nebo krabicové mléko rýžové, ovesné, kokosové, pohankové, mandlové. Mléko sójové lékaři dětem spíše nedoporučují, sója je také velký alergen. S rostlinným mlékem můžete připravit bramborovou kaši, pudink, koláč, palačinky nebo třeba banánový koktejl.

Můžete však namítnout, že v jídelníčku bez opravdového mléka musí chybět vápník. Může, ale nemusí. Záleží to na tom, co jíte a co pijete. Kojené dítě má vápník od maminky, nekojené dítě s ABKM dostane od pediatra, alergologa nebo gastroenterologa speciální mléko na bázi aminokyselin obohacené vápníkem. K tomu připočtěme vápník, který získáme z nemléčných potravin. Nejvíce vápníku je v máku, sezamu, v sardinkách, ve vaječném žloutku, v ořeších, slunečnicových a lněných semínkách. Solidní množství vápníku obsahuje i kukuřice, oves, jáhly a pohanka. Vápník se přirozeně vyskytuje i v zelenině, nejvíc v kapustě, ve špenátu a v brokolici. A nezapomeňme ani na minerální vody, které dokážou denní příjem vápníku také navýšit. Takže nebojte, i bez mléka se dá spokojeně žít.

Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi. Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů. Na svých stránkách otevírá příběh o úspěšném boji s těžkým atopickým ekzémem.