Atopický ekzém a domácí zvířata: Snesou se navzájem?
Mohou domácí zvířátka zhoršovat stav vašeho ekzému? A která z nich jsou pro alergiky vhodná?
Mohou domácí zvířátka zhoršovat stav vašeho ekzému? A která z nich jsou pro alergiky vhodná?
Kdo by netoužil po tom, mít doma koťátko, štěňátko nebo aspoň trpasličího králíka? Jenže jak je to s ekzematiky? Mohou domácí zvířátka zhoršovat stav vašeho ekzému? A která z nich jsou pro alergiky vhodná?
Pokud čekáte jednoduchou odpověď na otázku, jestli chovat nebo nechovat domácí zvířata, bohužel se jí nedočkáte. Imunitní systém každého alergika reaguje na jiné podněty, a proto se každý musí řídit vlastním tělem. Dozvíte se ale, jak zjistit, jestli právě vám nebo vašemu dítěti kontakt s domácími zvířaty prospívá nebo škodí.
Část ekzematiků trpí zánětem kůže bez jakékoliv alergické příčiny. Ekzém je v tomto případě zapříčiněn geneticky vrozenou poruchou kožní bariéry. Stav kůže se může zhoršovat při nedostatečném promazávání, ze zimy a z větru, ale i ze stresu, z hormonálních výkyvů, z dráždivých látek nacházejících se v kosmetice a v prostředcích na úklid nebo pocením se. V případě takového člověka alergolog zjistí, že má normální hladinu IgE protilátek, nereaguje na roztoče, zvířata, pyly, ani na potravinové alergeny. Chov domácích miláčků proto nebude mít na stav ekzému žádný vliv.
Většina ekzematiků trpí nejrůznějšími alergiemi, někteří i astmatem. Je však naprosto zbytečné všem alergikům preventivně zakazovat kontakt se zvířaty. Základem zdravé imunity je vyhýbat se jen tomu, co vám prokazatelně vadí. Obzvlášť dětská obranyschopnost potřebuje mít k dispozici dostatek podnětů a být v kontaktu s bežnými bakteriemi. Mít doma psa, kočku, andulky nebo například morče přináší problémy jen tehdy, pokud máte alergii přímo na alergen daného zvířete. Může se tedy stát, že při kontaktu s kočkou vás začne všechno svědit, ale například na psa nebudete reagovat vůbec.
S podezřením na zvířecí alergii se můžete obrátit na alergologa. Ten může uskutečnit kožní test (tzv. prick test), případně udělat rozbor krve na specifické IgE protilátky. Takto se dá zjistit, na které konkrétní zvířata jste alergičtí. Výsledky testu je zároveň dobré ověřit i klinickými příznaky, tedy zda opravdu reagujete alergicky při kontaktu se zvířetem, na které ukázal alergologický test.
Alergická reakce se může projevit různě a nemusí přijít okamžitě. Mezi nejčastější příznaky alergie na zvířata jako psy nebo kočky patří rýma, kašel, dušnost, svědění kůže nebo zhoršení atopického ekzému. Všechny potíže se nemusí vyskytnout současně.
Hodně toho dokážete odsledovat sami. Zkuste si položit následující otázky:
Pokud se vám podaří samostatně vysledovat, na které zvířecí alergeny reagujete, je vhodné to nahlásit lékaři. Ten vám může předepsat léky (antihistaminika), které alergickou reakci mírně utlumí. Pokud to však je aspoň trochu možné, prokázaným alergenům se vyhýbejte.
Pokud máte doma zvířátko, ale zároveň trpíte alergickými symptomy, nemusí to automaticky znamenat, že za to může právě váš domácí mazlíček. Určité riziko však existuje. Zkuste proto aspoň na týden svěřit zvířátko na hlídání někomu jinému a odjeďte na dovolenou bez něj. Důležité je zvolit si pobyt v podobných klimatických podmínkách a s podobnou stravou, na jakou jste zvyklí doma – abyste si byli jistí, že případná změna vašeho zdravotního stavu bude opravdu souviset s absencí vašeho zvířecího miláčka.
Pokud zjistíte, že vám na dovolené bylo lépe, ekzém se zlepšil a po návratu domů začal zase více a více svědit, je velmi pravděpodobné, že za to může alergie na kočku, psa nebo jiné zvíře, co máte doma. Ujistěte se však, že je to opravdu zvířátkem a ne například plísní za ledničkou.
Většina alergiků na zvířata reaguje i na malé množství alergenů.
Obvykle proto nestačí vykázat zvíře do jiné místnosti nebo na chodbu a pravidelně vysávat. V některých případech alergik reaguje i tehdy, když zvíře přebývalo ve stejném bytě i před několika týdny či měsíci. Alergeny se totiž šíří volně vzduchem a zabydlují se nejen na podlaze, ale i na stěnách a nábytku.
Alergeny zvíře vylučuje nejen srstí a peřím, ale i slinami. Kupovat kočku bez chlupů alergikovi na kočky proto nemá žádný smysl.
Přesto však existují zvířátka, kterých se ani silný alergik nemusí bát – rybičky, hlemýždi, želvy, ještěrky, chameleoni a další plazi či obojživelníci.
I my jsme doma s dětmi řešili úplně stejný problém. Starší dcery toužily po pejskovi, a tak jsme si po dlouhém naléhání pořídili nádherné štěňátko černého labradora. Venku na zahradě mu bylo dobře, vyrůstal s dětmi a já jsem jen s úsměvem zašívala potrhané oblečení. Postupně se však synům začal nenápadně zhoršovat atopický ekzém a jeden z nich začal i více pokašlávat. Vyšetření na alergologii u obou potvrdilo alergii na psa.
Co teď? Když dvouletým chlapcům zakážete chytat venku na psa, jen těžko vás poslechnou. Štěně navíc za nimi běhalo samo, skákalo na ně a olizovalo je. A tak jsme začali hledat dobrou rodinu s velkou zahradou, která se našeho štěňátka ujme. Starší dcery to nesly těžko, museli jsme se rozloučit s pejskem jen kvůli jejich alergickým bratrům.
Místo pejska se dcery naštěstí vrhly na chov akvarijních rybiček. Ježíšek pak na Vánoce přinesl i suchozemskou želvu zelenavou. Nikdy bych nevěřila, že malá želva dokáže za dětmi utíkat tak rychle. Potrhané oblečení však zašívám stále – chlapci se totiž naučili lézt po stromech...